Neděle 14. 6. 2015
V holinkách jsme již tradičně vyběhli po ranní písničce pro kartičky, abychom nasbírali co nejvíce vhodných slabik, s kterými jsme pak tvořili slova. Slovo se slabikou z kartičky na začátku je za jeden bod, pokud slabiku použijeme uvnitř slova, získáme za něj dva body a pokud se nám podaří slovo se slabikou na konci, je ohodnoceno dokonce třemi body.
Až do snídaně jsme si uklízeli svoje pokoje a po snídani psali a kreslili do deníčků. Bára mezitím zkontrolovala pořádek a přidělila bodíky. Dneska jsme ještě všichni získali sluníčka, ale zítra už prý bude hodnocení přísnější. Při vzájemném čtení z deníčků v klubovně jsme našli další dopis od Futura, v kterém nám odpovídal na otázky od Klárky a Elišky a zároveň jsme se dozvěděli, co všechno nás dneska čeká.
Prvním velkým úkolem bylo batikování triček. Původním představám jsme se sice trošku odcizili, ale i tak vypadají trička dobře. Někteří je budou moci nosit jako noční košilky, ale všem budou určitě slušet. V mezičase jsme řádili v bazénu nebo hráli přehazovanou.
Po obědě jsme si odpočinuli při poledním klidu a pak už nás čekal první krátký výlet k Huťským vodopádům. Jsme již velmi zdatní školovpříroďáci, protože stačil list papíru na nástěnce se seznamem věcí s sebou a na sebe, a byli jsme připraveni k odchodu, než bys řekl švec. Cestou jsme hodně trénovali orientaci na mapě, jsou mezi námi již poměrně zdatní průzkumníci, a také určovali podle atlasu květiny, které nás zaujaly. Zajímavá byla otázka na rozdíl v barvě jehličí u jedličky (ale i u smrku). Dozvěděli jsme se, že světlé části jsou letošními jarními přírůstky. Následovala záludná otázka - jak je to s listy u vedlejšího buku - které z nich jsou letošními jarními přírůstky? Všichni se zmást nenechali, ale někteří jo :-). Po cestě jsme samozřejmě hráli "placáka". Na rozcestí u Huťského potoka jsme se potkali s prvňáky, kteří šli stejnou trasu v protisměru, a společně se vyfotili. Měli jsme čas i na hraní, který jsme vydatně využili. Vodopád, ke kterému jsme po dalším kilometru dorazili, stál za ty kopce, které jsme museli překonat. Ani tady jsme nezapomněli na fotku a pak už to byl jen kousek na večeři. Buchtičky se šodó jsme si chodili přidávat.
Po večeři a chvilce volna jsme svedli ukrutný souboj ve vybice holky proti klukům, přičemž s holkami hrála Bára i paní učitelka. Soupeření dopadlo nerozhodně, každý tým vyhrál jednu hru. Protože už bylo půl deváté, na rozhodující zápas nedošlo. Mezi půl devátou a devátou jsme totiž měli očekávat další signál, tentokrát zvukový. Sesedli jsme se kolem ohniště, zapálili oheň a v průběhu hry na empatii zaslechli morseovkové pípání. Snažili jsme se všechno zapsat a docela se nám dařilo, protože jsme dokázali po skončení vysílání jedno slovo vyluštit! Zítra už budeme zas o kousek zkušenější a určitě toho vyluštíme víc. Dohráli a vyhodnotili jsme hru na empatii, zazpívali si několik písniček s kytarou a v deset už jsme byli zalezlí v postelích, abychom načerpali nové síly na další den. Dobrou noc :-).